Naštvaný Fuksa vyhrál B-finále: „Chtěl jsem ukázat, že patřím do „Áčka“

Opřel se do pádla, několika mocnými záběry přesprintoval Maďara Hajdua a proťal cílovou pásku. Odložil pádlo a rukama před kamerou naznačil písmeno „A“. Martin Fuksa jen těžko trávil středeční zklamání, kdy se nakonec po dodatečné opravě nedostal do finále. „Neměli mi dávat tu falešnou šanci,“ vyprávěl po dojezdu.

Hned po příchodu do mixzóny mezi novináře zkoumal podrobně výsledkovou tabuli finále A. Zajímaly ho dosažené časy. Svým výkonem z předchozí jízdy v B-finále by český kanoista obsadil páté místo. „Chtěl jsem ukázat to nejlepší i v B-finále. Ukázat, že patřím do Ačka. Vůbec neříkám, že bych tam měl na nějaký dobrý umístění. Ale vím, že když mi to sedne, můžu být rychlej. I kdybych byl poslední ve finále A, je to lepší než jet béčkové finále,“ povídal rázně.

O den dříve prožil pocity jako na horské dráze. Nejprve zklamání po čtvrtém místě ve své jízdě, poté radost z postupu, aby nakonec převládlo naštvání z administrativní chyby a přeřazení do B-finále. „Počítal jsem s tím, že ve finále A nejsem. Byl jsem nas..., zklamanej, ale smířenej. Jenže pak přišla falešná naděje, viděl jsem sebe napsaného ve finále A a jel šťastný do vesnice. Až pak na Twitteru jsem zjistil, že to nedopadne. Sundalo mě to asi ještě víc,“ krčil rameny.

Nejlepším umístěním třiadvacetiletého závodníka na hrách tak zůstane šesté místo z finále kilometrové tratě. „Celá olympiáda se mi moc líbila. Rio mě bavilo, český tým je super parta. Ale jel jsem sem kvůli výsledkům, a to nebylo ono,“ povídal. „Ve dvoustovce jsem nic nečekal, ale kilometr jsem měl zajet líp. Neprodal jsem to, co ve mně je. Některý jízdy se mi fakt povedly, jenže jiný ne, a to včetně toho finále kilometru. Není to žádná výmluva, byl jsem prostě pomalej.“